7., 8. a 9.6.2012
Když se začleníte do
pracovního procesu, začnou vám jednotlivé věci tak nějak
splývat dohromady. Je docela legrační, že i když jsou to už dva
roky, co jsem pracovala v kuchyni, pořád vím, co dělat.
Myslela jsem, že to bude zpočátku těžší, ale přizpůsobila
jsem se prostřední docela rychle.
Táborová sezóna pro
Awosting začíná 24. června, takže zatím probíhá tzv.
prep-week. Někteří counselouři se sice vrátili z minulých
let, ale pro většinu z nich je to první rok v kempu či
v USA vůbec. Určitě jste viděli nějaký ten americký film
z táborového prostředí. Pokud ne, tak se na nějaký určitě
podívejte. Americké kempy se od našich obrovsky liší. Zatímco
my míváme vedoucí a jsou to kempy například stanové, nebo
chatkové... tady jsou to převážně chatkové záležitosti. A i
těch chatek může být několik druhů.
Každopádně americké
kempy jsou obrovské. Bývají situovány v lesích poblíž
jezer a najdete tu snad všechno možné. Awosting je opravdu velký,
větší než Chinqueka. Leží u jezera Bantam a děti si tu můžou
vyzkoušet snad všechny druhy vodních sportů. Obyčejné plavání,
kajaky, kanoe, loďky, dokonce vodní lyžování a taky tu mají
takovou tu obrovskou vodní trampolínu.
Plavčíci (i všichni
ostatní counseloři) procházejí týdenním školením. K tomu
mají ještě plavání, vyučování první pomoci a taky pořádné
přepadovky. Tedy cvičné záchranné akce, kdy se během dne
zničehonic ozve pískot a volání o osobě ve vodě. Pak musí
všichni plavčíci doběhnout, ať už se nacházejí kdekoliv a
postarat se o tonoucího. Další skupina pak pročesává vodu a
hledají další osoby, které by mohly mýt třeba pod vodou. Před
pár lety se v jednom kempu poblíž prý jedno dítě utopilo,
někdy časně ráno. Prostě se vytratilo z chatky a pak jej
našli ve vodě. Už se nedalo nic dělat.
Další counseloři tu
jsou pak na jiné aktivity. Jde o fotbal, basketbal, volejbal,
baseball, lukostřelbu, fotografování, keramiku, outdoor,
horolezectví, motokáry, golf, tenis, motorky, hudba a gymnastika.
Je toho hodně, co? Určitě jsem na něco zapomněla. Je to velký
kemp. S velkým množství zaměstnanců. Taky je to kemp pro
děti bohatých rodičů.
Pokud rodiče zaplatí
poplatek za dvoutýdenní pobyt dítěte do konce října, je to
okolo 2600 dolarů, přepočítejte si to na české peníze. Docela
dost, co? A to jen pokud zaplatí do konce října, jinak se cena
vyšplhá až na 3000 dolarů. A to tu některé děti zůstávají i
na více turnusů, některé na celé léto.
Minule jsme tu měli děti
z celého světa. Byli tu chlapci z Francie, Ruska, Itálie,
Španělska, Mexika, Austrálie i Nového Zélandu. Možná i
z Afriky. Jsem zvědavá, koho tu budeme mít teď. Je docela
legrační sledovat, jak sem přijíždějí ty obrovské drahé auta
anebo dlouhé limuzíny a z nich vystupují pracháči se svými
bodyguardy. Je to jako z filmu. To si člověk pak připadá
chudý jak ta kostelní myš. Ale víte, co se říká. Peníze vám
štěstí nekoupí.
Každopádně teď se
všichni zacvičujeme. I v kuchyni. Zatím to vypadá dobře,
ještě nám chybí sedmý do počtu. Měl by to být nějaký kluk
z Kolumbie, co má prý dredy až po zadek. No uvidíme, co se
z něho vyklube.
V chatce je nás už
pět. Nově nám přibyla Katie, nevím, jestli jsem o tom psala.
Katie sice původně přijela, aby učila lukostřelbu, ale nakonec
z ní bude pomocnice sestřičky. Kemp má vlastní „nemocnici“,
kdyby bylo nějaké dítě nemocné nebo se mu něco stalo. Sestřička
by měla dorazit někdy 16. června.
Ještě čekáme na Tashu
z Londýna. Ta by měla pomáhat Sarah s dětmi, protože
jich tu bude opravdu hodně. Jsem zvědavá, jaká parta budeme. Jsem
ovšem ráda, že nejsem v holčičím kempu. Moc holek na jedné
hromadě nedělá dobrotu. Určitě víte, o čem mluvím.
Nemůžu se dočkat, až
pojedeme do Walmartu. Potřebuju si koupit docela dost věcí, hlavně
nové věci pro postel, protože se nějak nemůžu srovnat s tím,
co jsem nafasovala. Nepřipadám si jako doma. Potřebuju si to tu
udělat více své a holčičí. Až to bude hotové, nafotím to a
dám na Facebook, abyste se mohli podívat. Je zajímavé i to, jak
vypadá americké povlečení. Poprvé to pro mě byla docela záhada.
Zatím se loučím a více
o dalších dnech zase jindy.
Syki
3 komentářů:
Moc zajímavě to píšeš :)
Myslím, že i pro tebe to bude prima a takové deníkové, až se k tomu budeš někdy vracet a budeš chtít vzpomínat, cos všechno zažila... zatím mi to připadá jako opravdu takový ten americký kemp z filmu, asi se nepletu, co?
Ja si pod slovom "camp" vždy predstavím filmy camp rock :)
Aj podľa mňa to píšeš zaujímavo :) Teším sa aj na ďalšie články... keď si nájdeš čas. Nenapísala by si aj niečo ako rady? Napríklad, čo si brať do kufra, čo nie... ako do Ameriky? Ktorá agentúra je najlepšia, resp. s ktorou máš skúsenosti ty? A podobné veci, určite by to pomohlo veľa ľuďom :) :) Prajem ti tam krásne zážitky :)
Wow... super článok a teším sa na ďalšie. Inak, mňa by asi najviac tam v Amerike zarazilo už len to, že to tam vyzerá ako na Slovensku alebo tak. Neviem, ale ja mám vždy pocit, akokeby na tom kontinente nežili normálni ľudia ale nejakí divní alebo čo ja viem... taký divný pocit. Každopádne uži si to tam... a nech ťa nemrzia bohaté decká, lebo myslím že väčšina z nás nie sme bohatí a predsa žijeme, zabávame sa a tak podobne... :-)
Okomentovat